Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) přinesl určité změny v právním postavení subdodavatele, které se dotýkají i práv a zájmů osob, jež jsou konáním subdodavatele nějak dotčeny - máme na mysli např. majitele nemovité věci sousedící se stavbou, jemuž vznikla škoda způsobená subdodavatelem generálního zhotovitele stavby; takovým subdodavatelem může být třeba svářeč (živnostník najatý generálním zhotovitelem), který způsobí požár, jenž zasáhne i sousední nemovitost. Některé z těchto změn jsou již poměrně známé, zatímco o jiných se v právnické literatuře píše méně. Pokud v tomto textu hovoříme o subdodavateli, je tím míněna právnická či fyzická osoba, která pro jiného zhotovitele samostatně provádí část jeho díla na základě smlouvy o dílo. NOZ sice používá pojem „poddodavatel“, nicméně označení „subdodavatel“ je ve stavební praxi přece jen častější. Pro zhotovitele celého díla, který si subdodavatele najal za účelem provedení určité části díla, používáme pro přehlednost označení „generální zhotovitel“.
Odpovědnost subdodavatele za vady díla
Již celkem známé je ustanovení § 2630 NOZ, které dává objednateli možnost uplatnit odpovědnost za vady díla nejen u generálního zhotovitele (s nímž má objednatel uzavřenou smlouvu o dílo), ale i nu jeho subdodavatele, přestože s tím objednatel smlouvu nemá. Zmíněné ustanovení zní takto:
㤠2630
1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.“
Toto ustanovení tedy umožňuje objednateli, aby nároky z vad stavebního díla vymáhal jak po generálním zhotoviteli, tak i po jeho subdodavateli. To má smysl v případě, že příčinou vad stavby je (také) část díla provedená zmíněným subdodavatelem. V případě soudního sporu by pak žalující objednatel musel v žalobě tvrdit a prokázat, že ta část díla, kterou provedl subdodavatel, je vadná. Subdodavatel se bude moci své odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor.
Je zajímavé, že zákon nedává subdodavateli možnost zprostit se odpovědnosti za vady tím, že by prokázal, že vadu způsobila chyba v projektové dokumentaci, ačkoliv ustanovení § 2630 NOZ s chybou v projektu a se spoluodpovědností projektanta jinak počítá. V praxi přitom nezřídka dochází k tomu, že příčinou vad stavby je právě vada projektové dokumentace a projektant pak odpovídá za vady stavby, často společně se zhotovitelem celého stavebního díla - k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (dále jen „NS“) sp. zn. 25 Cdo 1619/2007 ze dne 16. 6. 2009, které se týká společné odpovědnosti projektanta a zhotovitele stavby za vady díla a za škody na stavbě způsobené těmito vadami.
Zákonodárce zřejmě vycházel z toho, že subdodavatel má jakožto „odborná osoba“ povinnost odhalit každou vadu projektu, jinak odpovídá za její důsledky. K tomu je však třeba říci, že některé vady projektu předem odhalit lze[1] a jiné nikoliv. Stává se, že se na vadu projektu přijde až za několik let po dokončení díla v době situaci, kdy se začnou projevovat skryté vady stavby.
Pokud subdodavatel zjistí, že projektová dokumentace, podle které má stavět, je vadná, může se ve vztahu ke generálnímu zhotoviteli (s nímž má uzavřenu smlouvu), bránit postupem podle § 2594 NOZ, neboť projekt se z hlediska zákona považuje za příkaz objednatele (jímž je ve vztahu k subdodavateli generální zhotovitel) daný při provádění díla zhotoviteli (v popisovaném případě tedy subdodavateli). Ustanovení § 2594 NOZ, které platí primárně pro vztah mezi objednatelem a zhotovitelem, se tedy použije i pro vztah mezi generálním zhotovitelem a jeho subdodavatelem, neboť i mezi nimi je uzavřena smlouva o dílo a oba jsou navzájem ve vztahu objednatele a zhotovitele. Subdodavatel je podle § 2594 NOZ bez zbytečného odkladu povinen upozornit generálního zhotovitele na nevhodnost (resp. vadu) projektové dokumentace a pokud vada projektu překáží řádnému provádění díla, musí subdodavatel v nezbytném rozsahu přerušit práce až do nápravy stavu (např. až do předložení bezvadné projektové dokumentace). Pokud se subdodavatel zachová podle těchto pravidel, nebude mít vůči němu generální zhotovitel práva vyplývající z vad díla, jejichž příčinou je vada projektové dokumentace (viz § 2594, odst. 4 NOZ). Zároveň se o dobu vyvolanou výše uvedeným přerušením prací prodlužuje lhůta, kterou má subdodavatel na dokončení své subdodávky a subdodavatel má také právo na úhradu nákladů spojených s přerušením prací v důsledku vad projektu. Trvá-li generální zhotovitel na provedení subdodávky podle nevhodného projektu, má subdodavatel právo požadovat, aby mu generální zhotovitel dal tento pokyn písemně a případně může i odstoupit od smlouvy o dílo uzavřené s generálním zhotovitelem (viz § 2595 NOZ). Všechna tato práva má však subdodavatel jen ve vztahu ke generálnímu zhotoviteli, s nímž má uzavřenou smlouvu o dílo. Vůči objednateli stavby (stavebníkovi) však subdodavatel ze zákona tato práva nemá a stavebník by tak mohl uplatňovat vůči subdodavateli na základě § 2630 NOZ práva z vad díla, i přesto, že ho předtím subdodavatel na vady projektu třeba písemně upozornil. To se zdá být vůči zmíněnému subdodavateli poměrně tvrdé. Je otázka, zda by v tomto případě nebylo na místě zprostit subdodavatele, který na vadu projektu upozornil, jeho odpovědnosti za vady ve vztahu k objednateli celého díla na základě analogického použití § 2595 NOZ (analogie legis).
Odpovědnost subdodavatele za škodu
Právě popsané situace se týkaly odpovědnosti subdodavatele za vady díla. Od této odpovědnosti je třeba odlišovat odpovědnost subdodavatele za škodu způsobenou v důsledku jím prováděných stavebních prací, kde už je situace složitější. Případů, kdy subdodavatel způsobí během stavby škodu, je celá řada. Pro ilustraci uveďme některé z nich:
Z hlediska poškozeného je v těchto situacích zásadní, kdo je za škodu odpovědný a koho má na její náhradu žalovat. Je k náhradě škody pasivně legitimován zhotovitel celé stavby nebo jeho subdodavatel, nebo obě tyto osoby společně a nerozdílně, či snad i všichni ostatní subdodavatelé stojící mezi nimi (pokud je škůdce např. až čtvrtým subdodavatelem v řadě)? Může být za škodu odpovědný také stavebník (objednatel díla), který sám dílo vůbec neprovádí a např. pouze vlastní rekonstruovanou nemovitost? V případě pochybností poškozený obvykle raději žaluje všechny potencionální škůdce. Jestliže se však někteří z těchto žalovaných své odpovědnosti za škodu zprostí, má to pro poškozeného za následek, že jim musí uhradit náklady řízení.
Při posuzování výše uvedených otázek považujeme za důležitá tato ustanovení NOZ:
§ 1935 NOZ:
„Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.“
§ 2914 NOZ:
„Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.“
Výše citované ustanovení § 1935 NOZ vzbuzuje dojem, že za škodu způsobenou subdodavatelem odpovídá vůči poškozenému vždy také generální zhotovitel díla. Toto ustanovení se však vztahuje jen na plnění závazku pomocí jiné osoby (např. plnění zhotovitelova závazku ze smlouvy o dílo pomocí subdodavatele) a nikoliv na náhradu škody způsobenou bez předchozí existence závazkového vztahu – jde např. o škodu způsobenou majiteli automobilu, který náhodně zaparkoval své auto poblíž stavby a při pádu předmětu z lešení byl tento automobil poškozen. Zmíněný majitel vozu pochopitelně nemá se zhotovitelem stavby ani s nikým jiným na stavbě uzavřenu žádnou smlouvu a škoda nevznikla v souvislosti s plněním závazku vůči majiteli automobilu. Na odpovědnost za škodu v případě, kdy ke škodě nedošlo v rámci plnění závazku vůči poškozenému, je třeba aplikovat ustanovení § 2914 NOZ, které však odpovědnost generálního zhotovitele díla za škodu způsobenou svým subdodavatelem obecně vylučuje.
Podle první věty ustanovení § 2914 NOZ totiž osoba, jež použila pro svou činnost někoho jiného (zmocněnce, zaměstnance, pomocníka), odpovídá i za škodu způsobenou touto jinou osobou. Druhá věta ustanovení § 2914 NOZ však z tohoto pravidla stanoví výjimku pro odpovědnost za osoby provádějící svou činnost samostatně – viz text „Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka“. Takovou samostatně činnou osobou bude přitom právě subdodavatel, protože na základě § 2592 NOZ provádí subdodavatel své dílo (tj. subdodávku) samostatně, stejně jako každý jiný zhotovitel. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel (zde tedy subdodavatel) vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.[2] Na tom, že se osobou uvedenou ve druhé větě ustanovení § 2914 míní právě subdodavatel, se shoduje i komentářová literatura.[3] Dáme-li si tento závěr do souvislosti s první větou ustanovení § 2914 NOZ, vyplyne z toho, že generální zhotovitel díla za škodu způsobenou svým subdodavatelem obecně neodpovídá.
Z tohoto pravidla však existují výjimky. Zhotovitel ručí za škodu způsobenou svým subdodavatelem v těchto případech:
V těchto případech zhotovitel za splnění povinnosti k náhradě škody pouze ručí, tj. byl by povinen uhradit škodu až tehdy, pokud by ji neuhradil subdodavatel. Porušení povinnosti zhotovitele pečlivě vybrat subdodavatele nebo na něj dostatečně dohlížet by přitom v řízení před soudem musel tvrdit a prokázat poškozený, což pro něj nebude jednoduché. K dostatečnému dohledu nad subdodavatelem přitom patří nejen formální kontrola zápisů ze stavby, stavebního deníku či projektové dokumentace, ale je třeba, aby byla kontrolující osoba v dostatečné míře fyzicky přítomna na stavbě a kontrolu skutečně prováděla na místě samém.
Kromě toho bude generální zhotovitel odpovědný za škodu způsobenou svým subdodavatelem i přímo (tj. nejen jako ručitel), pokud by se jednalo o subdodavatele, který při své činnosti nepostupoval samostatně, ale byl vázán pokyny zmíněného zhotovitele. V takovém případě se totiž neuplatní druhá věta ustanovení § 2914 NOZ. To, že subdodavatel nepostupoval při své činnosti samostatně, by musel před soudem prokazovat opět poškozený. To by šlo prokázat zejména smlouvou o dílo uzavřenou mezi zhotovitelem a jeho subdodavatelem (k níž však poškozený obvykle nebude mít přístup), výpovědí svědků, kteří se účastnili procesu výstavby nebo například zápisy z kontrolních dnů stavby či stavebního deníku. Pokud bude poškozenou osobou subjekt, který se samotné stavby sám nijak neúčastnil (např. uživatel budovy v sousedství stavby), bude pro něj těžké tyto důkazní prostředky opatřit.
Judikatura k ustanovení § 2914 NOZ dosud není známa, ale pokud se potvrdí názor, že za škodu obecně odpovídá pouze subdodavatel, který ji způsobil, a nikoliv generální zhotovitel díla, bude to znamenat značné zhoršení právního a ekonomického postavení poškozeného. Subdodavatelem totiž může být i malý subjekt s omezeným majetkem, který v době uplatňování nároku už ani nemusí existovat (v případě obchodní společnosti) nebo bude v úpadku. Škodu na stavbě často způsobí například svářeč či bagrista pracující „na živnostenský list“, kterého si stavební společnosti najímají pro konkrétní stavby. Typickou škodou způsobenou svářečem je požár a v případě bagristy je to například poškození sousední nemovitosti či překopnutí kabelu. Výše škody přitom může být i v řádu milionů korun a k úhradě tak vysoké škody majetek či pojištění zmíněných živnostníků obvykle nepostačuje.
Právě popsaná varianta (tj. že povinnost nahradit škodu by měl pouze subdodavatel) nenastane v případě, kdy škodu způsobí subdodavatel přímo objednateli díla – dejme tomu pokud subdodavatel provádějící bourací práce v jedné části objednatelovy rekonstruované budovy poškodí stěny a podlahy v jiné části budovy. Na tyto situace se totiž vztahuje již zmíněné ustanovení § 1935 NOZ („Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.“). V popsaném případě došlo ke škodě při plnění smlouvy uzavřené mezi objednatelem díla a generálním zhotovitelem, a proto bude generální zhotovitel vůči objednateli (investorovi) odpovědný i za škody způsobené všemi subdodavateli, pokud k těmto škodám došlo v souvislosti s realizací jeho díla – jedná se o odpovědnost ze smlouvy dle § 2913 NOZ. Ke stejnému závěru dospívá také komentář k NOZ autorů Petrov, Výtisk, Beran z nakladatelství C. H. Beck[4]. Tentýž komentář obsahuje i názor, že se ustanovení § 2914 NOZ vztahuje na mimosmluvní (deliktní) odpovědnost za škodu, což např. znamená, že pokud subdodavatel poškodí sousední dům, odpovídá za tuto škodu generální zhotovitel pouze za podmínek uvedených v § 2914 věta druhá (tj. pouze pokud mu poškozený prokáže nepečlivý výběr subdodavatele nebo nedostatečný dohled, což bude pro poškozeného velmi obtížné). Prosadí-li se tento přístup, nebude již použitelná dosavadní judikatura Nejvyššího soudu ČR, podle které za škodu způsobenou provozní činností (k níž podle § 420a tehdejšího občanského zákoníku patřila i škoda způsobená na nemovitosti jiného) odpovídali společně a nerozdílně jak provozovatel výstavby (generální zhotovitel), tak i jeho subdodavatelé – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4073/2010 ze dne 17.4.2012.
Poškozenému majiteli sousední nemovitosti, který nemá s generálním zhotovitelem díla smluvní vztah, však nic nebrání v tom, aby zkoušel uplatňovat právo na náhradu škody vůči generálnímu zhotoviteli i podle jiných ustanovení NOZ, jako je např. § 2924 (škoda z provozní činnosti) nebo § 2925 NOZ (škoda způsobená provozem zvláště nebezpečným, pokud by poškozený byl schopen obhájit tvrzení, že stavba byla v daném případě provozem zvláště nebezpečným). Solidarita škůdců může nastoupit i tam, kde se počínání každého z nich posuzuje podle jiného ustanovení[5].
Co se týká případné společné odpovědnosti zhotovitele a jeho subdodavatelů, z ustanovení § 2915 NOZ vyplývá, že pokud soud dospěje k závěru, že za škodu způsobenou stavební činností odpovídá více osob, budou za ní tyto osoby odpovídat společně a nerozdílně. Poškozený tedy bude oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody u všech škůdců společně nebo třeba jen u jednoho z nich v plné výši. Škůdci se pak mezi sebou na základě § 2916 NOZ vypořádají podle své účasti na způsobení vzniklé škody. Poškozený bude často uplatňovat náhradu škody u toho, koho považuje za bonitního dlužníka. Generální zhotovitel díla (jenž by navíc měl mít dostatečně vysokou pojistku své odpovědnosti za škodu), bude tedy jistě bonitnější dlužník, než pátý subdodavatel v řadě (například svářeč pracující „na živnostenský list“), který škodu svou neopatrností způsobil.
Za podmínek uvedených ve druhém odstavci ustanovení § 2915 NOZ může soud solidární odpovědnost škůdců změnit na odpovědnost dílčí, tj. může povinnost jednotlivých škůdců moderovat (zmírnit) v závislosti na míře jejich účasti na způsobení škodlivého následku. Tuto možnost však soud nemá mj. v případě, že škůdce má hradit škodu způsobenou jeho pomocníkem a povinnost k náhradě vznikla také tomuto pomocníkovi.
Dr. Josef Černohlávek
Autor je advokát a rozhodce se specializací na právní spory ve stavebnictví. Tento text čerpá z knihy Právní spory ve stavebnictví autorů Dr. Josefa Černohlávka a JUDr. Petra Doubravy.
[1] Případy, kdy byl za vady díla, jejichž příčina tkvěla ve vadách projektové dokumentace, odpovědný také zhotovitel stavby, protože tyto vady projektu včas neodhalil, jsou popsány např. v rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 4815/2010 ze dne 19. 3. 2012 a v rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 253/2005 ze dne 28. 3. 2007. V obou těchto případech bylo znaleckým posudkem prokázáno, že se jednalo o takovou vadu projektu, kterou měl zhotovitel odhalit, pokud by postupoval s odbornou péčí.
[2] Je však třeba říci, že velká část smluv o dílo obsahuje rozsáhlé pravomoci objednatele vůči zhotoviteli, a to mj. i oprávnění objednatele udílet zhotovitelovi závazné pokyny, stanovovat mu termíny, nebo určovat či odvolávat jeho další subdodavatele. Někdy má tyto pravomoci vůči zhotoviteli subjekt formálně odlišný od objednatele, jako je technický dozor nebo správce stavby.
[3] K tomu viz též HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazková práva. Zvláštní část. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, str. 1580: „Poddodavatel provádí určitou činnost samostatně. Neexistuje tu vztah podřízenosti k tomu, kdo poddodavatele vybral, jedná vlastním jménem a na vlastní riziko. Způsobí-li újmu, je sám povinen k její náhradě. Tak tomu je například při subdodávkách v rámci smluv o dílo. Nelze však jednoduše říci, že každý podnikatel vykonává svoji činnosti samostatně ve smyslu § 2914 věty druhé; je třeba zohlednit, zda není omezen určitými pokyny (byť smluvně sjednanými), čímž by na sebe ten, kdo ho použil, převzal riziko způsobení újmy a aplikovala by se první věta § 2914 (podnikatel by se stal pomocníkem v užším smyslu slova).“
[4] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2017, str. 2839.
[5] VOJTEK, Petr. Náhrada škody a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. Bulletin Stavební právo. Česká společnost pro stavební právo, 2014, (2), 1-16. ISSN 1211-6386.