Dr. Josef Černohlávek   >   Články s právní tématikou

Články s právní tématikou

Nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech z pohledu právníka

02/2020

Předpisem, který dlouho upravoval postavení a činnost znalců, je zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Tento předpis byl nahrazen zcela novým zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a s ním související m změnovým zákonem č. 255/2019 Sb. Oba tyto zákony byly ve Sbírce listin vydány koncem roku 2019 a nabývají účinnosti 1. ledna 2021. Od uvedeného data bude tedy pro znalce platit nový zákon, z něhož vyplývá množství změn.

● Vedle individuálních znalců a znaleckých ústavů bude možno nově zřizovat také znalecké kanceláře, což budou obchodní korporace vykonávající znaleckou činnost prostřednictvím alespoň dvou znalců.

● O zápisu do seznamu znalců i o dalších věcech týkajících se výkonu znalecké činnosti bude nově rozhodovat Ministerstvo spravedlnosti ČR (dosud jsou to krajské soudy). Pokud znalec splní předpoklady stanovené zákonem (mj. odpovídající vzdělání obvykle vysokoškolského typu, aktivní odborná praxe v daném oboru a odvětví v trvání alespoň 5 let a složení vstupní zkoušky), bude mít právní nárok na zápis do seznamu znalců.

● Jednou z podmínek pro zápis do seznamu znalců bude složení vstupní zkoušky, která se skládá z obecné části a zvláštní části. V obecné části, kterou organizuje Justiční akademie, bude ověřována zejména znalost právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti. Ve zvláštní části se pak bude prověřovat zejména uchazečova schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud si ji uchazeč o zápis do seznamu znalců zvolil. Vstupní zkoušku bude možné v případě neúspěchu opakovat za podmínek stanovených zákonem.

● Příloha nového zákona obsahuje seznam znaleckých oborů, z nichž pro oblast stavebnictví budou relevantní obory ekonomika, projektování a stavebnictví. V rámci znaleckých oborů pak budou existovat znalecká odvětví, jejichž seznam stanoví ministerstvo vyhláškou.

● Znalec bude povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Jeho odpovědnost za tuto újmu bude zároveň povinně pojištěna. Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Minimální limity pojištění stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou.

● Pokud pro daný obor a odvětví nebude existovat žádný znalec zapsaný v seznamu znalců, bude možné, aby orgán veřejné moci výjimečně ustanovil k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není znalcem, ale má potřebné znalosti v daném oboru. Takto ustanovená osoba složí do rukou zmíněného orgánu jednorázový znalecký slib.

Znalecký posudek bude možné podat ústně do protokolu nebo v listinné podobě a nově i v elektronické podobě; elektronicky zpracovaný posudek přitom bude muset být opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem s certifikátem a časovým razítkem platným alespoň 5 let.

● Znalecký posudek bude muset být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Jednou z jeho náležitostí bude odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku.

● Znalecký posudek bude muset být zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Pokud podklady nebo metoda nebudou znalci umožňovat vyslovení jednoznačného závěru, uvede znalec v posudku skutečnosti snižující přesnost jeho závěru.

Výkon dohledu nad znalci bude vykonávat Ministerstvo spravedlnosti ČR, které bude v rámci svého dohledu oprávněno posuzovat i věcnou správnost znaleckého posudku.

Postup při zpracování znaleckého posudku a další detailní úpravu stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou. Bude vydána též nová vyhláška o výši odměny pro znalce, která má být obecně zvýšena.

Postavení dosavadních znalců a znaleckých ústavů podle nového zákona

Naskýtá se otázka, jak to bude s dosavadními znalci a znaleckými ústavy. Jejich postavením se nový zákon č. 254/2019 Sb. zabývá ve svých přechodných ustanoveních (§ 45–47). Nynější znalci a znalecké ústavy budou zapsáni v seznamu znalců i podle nového zákona, nicméně aby mohli ve své činnosti pokračovat, budou muset vykonat dále uvedené kroky:

● Dosavadní znalec (fyzická osoba) bude zapsán jako znalec do seznamu znalců i podle nového zákona, přičemž bude oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle nového zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí jeho účinnosti (zmíněná pětiletá lhůta tedy začne plynout 1. ledna 2021). Jestliže tento znalec před uplynutím zmíněné pětileté lhůty podá žádost o zápis do seznamu znalců, považuje se u něj zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou. Aby tedy mohl znalec pokračovat ve své činnosti i po uplynutí pěti let od nabytí účinnosti nového zákona, bude muset před skončením této lhůty podat žádost o zápis do seznamu znalců (viz § 11 nového zákona) a dále složit obecnou část vstupní zkoušky.

● Také dosavadní znalecké ústavy budou zapsány jako znalecký ústav do seznamu znalců i podle nového zákona. Do 1 roku ode dne nabytí účinnosti nového zákona však musí prokázat Ministerstvu spravedlnosti ČR, že vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím alespoň jednoho znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti (v případě ústavů zapsaných ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů) nebo do alespoň dvou znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti (u ústavů zapsaných v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů). Rovněž znalecké ústavy budou oprávněny vykonávat znaleckou činnost podle nového zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. od 1. ledna 2021). Chtějí-li pokračovat v činnosti i po této pětileté lhůtě, budou muset do jejího skončení požádat o zápis do seznamu znalců vedený podle nového zákona.

Další podmínky pro pokračování v činnosti dosavadních znalců a znaleckých ústavů jsou obsaženy v § 46 a 47 nového zákona.

Závěrem

Jsme zvědavi, jak se nový zákon o znalcích ujme. Ze strany znalců zatím spíš zaznívá kritika toho, že jim nový zákon stanoví celou řadu povinností a sankcí, aniž by jim příliš ulehčoval práci. Dosavadní zákon o znalcích však už zcela jistě nevyhovoval a bylo nutné nahradit ho novým předpisem. Mimo jiné je třeba vyvíjet trvalý tlak na to, aby znalec psal posudek skutečně objektivně a nesnažil se spíš vyhovět zájmům svého zadavatele (pokud zpracovává posudek na žádost soukromé osoby). Na druhé straně, výše znalečného vyplácená podle dosavadních předpisů znalci jmenovanému soudem je mnohdy spíše jen symbolická; kvalifikovanou práci znalců pro potřeby soudu je třeba ocenit lépe. Je také otázka, jestli Ministerstvo spravedlnosti svou roli dozorce a garanta kvality znalců zvládne. U vysoce specializovaných činností, jako je např. činnost lékaře, architekta, advokáta nebo daňového poradce podle mého názoru lépe než stát funguje coby kontrolor samosprávná organizace - komora (Česká lékařská komora, Česká komora architektů, Česká advokátní komora, Komora daňových poradců). Stát totiž obvykle nemá k dispozici dostatek lidí, kteří se v daném oboru skutečně vyznají.






© 2021 Dr. Josef Černohlávek, Všechna práva vyhrazena.